PUNCOVNÍ ZNAČKY

Na této stránce najdete v současnosti používané české puncovní značky pro zlaté, stříbrné a platinové šperky. Veškeré další dotazy směřujte přímo na konkrétní prodejce, kteří vám jistě rádi poradí.

CO TO VLASTNĚ PUNCOVNÍ ZNAČKA JE? 

Puncovní značky udávají ryzost. Ryzostní značka má podobu třímístného číselného kódu, který najdete většinou na vnitřní straně šperku. Tento kód slouží k rychlé orientaci o druhu a ryzosti kovu, ze kterého je šperk vyroben. Punc na produkt razí instituce nezávislá na výrobci či obchodníkovi. U nás tuto funkci zastupuje Puncovní úřad.

ZLATÉ ŠPERKY

U zlatých šperků se nejčastěji setkáte s kódem 585, případně 585/1000, který označuje 14 karátové zlato. Toto číslo udává poměr zlata ve slitině. Tedy u 14 karátového zlata je to 58,5% a například u 18 karátového zlata, které má kód 750/1000, je to 75% zlata ve slitině. 

PŘEHLED OZNAČENÍ RYZOSTÍ:

585/1000 – jedná se o 14 karátové zlato, které obsahuje 585 dílů ryzího zlata a 415 dílů ostatních kovů.

750/1000 – 18 karátové zlato. Obsahuje 750 dílů zlata a 250 dílů ostatních kovů.

1000/1000 – jedná se o ryzí zlato s ryzostí 24 KT.

1KT = 1/24 obsahu zlata ve slitině.

STŘÍBRNÉ ŠPERKY

Nyní se pojďme podívat na stříbrné šperky. Ty většinou nesou punc 925/1000 neboli tzv. sterlingové stříbro. Tento druh stříbra obsahuje 92,5 % ryzího stříbra, a teprve v kombinaci s jiným druhem kovu, nejčastěji s mědí, se stává pevnější a odolnější. Můžeme najít i označení 800/1000 a to zejména na starších špercích nebo užitných předmětech.

Punc jako takový vyjadřuje základní informaci o tom, že byl šperk zkontrolován, údaj o použitém kovu, jeho ryzosti a období, kdy byl punc vyražen.

Novější puncy obsahují také písmeno, které označuje pracoviště, kde kontrolu a označení provedli.

B – Brno

H – Hradec Králové

J – Jablonec nad Nisou

K – Červený Kostelec

L – Olomouc

O – Ostrava

P – Praha 

R – Tábor

Z – Plzeň

Kromě současných českých značek jsou platné všechny puncovní značky, které platily v historii na území nynější České republiky a Slovenska a nevyjadřovaly nižší ryzost, než jsou nejnižší ryzosti pro jednotlivé drahé kovy uvedené puncovním zákonem (§3, odst. 2). 

Po vstupu ČR do EU byly postupně uznány také puncy některých členských států unie.